|
|
Novinářská autonomie jako součást profesní identity novinářů a novinářek
Kloučková, Andrea ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá noviná skou autonomií jako jedním z princip svobodného tisku a jako klí ovou složkou profesní identity noviná a noviná ek. V ideologické rovin by m la autonomie noviná m a noviná kám zajistit svobodné publikování informací bez jakéhokoliv politického, ekonomického, vlastnického i jiného druhu ovliv ování. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jak vnímají autonomii samotní noviná i a noviná ky. Krom rozvíjení základních teoretických koncept staví práce na již realizovaných eských i mezinárodních empirických studiích zkoumajících noviná skou autonomii. Zárove se opírá o n která tvrzení mediálních odborník , kte í kritizují sou asný stav žurnalistiky a hovo í o postupném oslabování noviná ské autonomie v liberáln demokratických systémech, což má za následek št pení noviná ského pole, úpadek profese a r st ned v ry v demokratická média. Tematická analýza polostrukturovaných rozhovor s noviná i a noviná kami pracujícími ve vydavatelství Economia ukázala, jakým zp sobem aktuáln vnímají svoji profesní autonomii a jaké faktory je p i výkonu povolání nejvíce ovliv ují. Rozhovory ukázaly, že nejde ani tak o viditelné politické vlivy nebo z ejmé tlaky ze strany vlastníka i vn jších subjekt . Noviná i a noviná ky poukazovali spíše na skryté ekonomické faktory a tvorbu...
|
|
|
Photojournalism after Digitalization: State of Photojournalism in the Czech Republic
Lábová, Sandra ; Silverio, Robert (vedoucí práce) ; Nilsson, Maria Elisabeth (oponent) ; Allan, Stuart (oponent)
Disertační práce předkládá etnografický výzkum, jehož hlavním cílem je komplexně prozkoumat fotožurnalistiku v České republice. Základním předpokladem této práce je, že fotografie má významný podíl na mediální konstrukci reality, ačkoliv její autenticita je často zpochybňována. Důraz je kladen na roli fotožurnalistů a jejich rozhodování v procesu gatekeepingu. Práce se také zaměřuje na výzvy, kterým fotožurnalisté čelí v souvislosti s proměnami mediálního trhu a rozvojem technologií. Výzkum využívá kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod a zkoumá čtyři klíčové aspekty současné fotožurnalistické praxe v České republice: profesní identitu, proces produkce, etické standardy a pracovní podmínky ve světle sílící konkurence. Klíčové závěry práce ukazují, že fotožurnalisté vnímají své povolání pozitivně, přestože čelí výzvám spojeným s digitalizací a náročnými pracovními podmínkami. Respondenti výzkumu zdůrazňují význam autenticity novinářské fotografie a dodržování etických principů. Oceňují také míru autonomie, kterou jim některé redakce poskytují. Nicméně zároveň upozorňují na nedostatečné finanční ohodnocení fotožurnalistů a vyjadřují obavy ze sílící konkurence. Navzdory těmto výzvám však fotožurnalisté vyjadřují celkovou spokojenost se svým povoláním, které považují za prestižní a...
|
|
|
Všechna moje začínající já
Staňková, Barbora ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
V jakých situacích ocitala? Jak je svojí í k této profesi dnes s ? Jaké zásadní pedagoga formují? transitivním a transformativním obdobím, které je é pro i z í z minulosti, které samotnému práce se pohybuje mezi Opírá se o , které Margit Titlové, Rineke Dijkstry, Marlen Dumas, Cindy Sherman, Christiana Boltanski aj. moje stíny, kterými zobrazuji gesta a í .
|
|
|
Utváření profesní identity studentů logopedie
Kučerová, Kamila ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Utváření profesní identity studentů logopedie" je věnovaná problematice formování, specifik a reflexe profesní identity u studentů logopedie v ČR. Teoretická část práce se věnuje tématům profesní identity, studiu logopedie a obecně logopedické profesi. Popisuje také psychologické a vývojově-psychologické aspekty, které souvisejí s obdobím tzv. vynořující se dospělosti a s jejím vztahem k profesní identitě. Praktická část práce představuje smíšený výzkumný design pracující s analýzou kvalitativních dat z rozhovorů a jejich propojením s kvantitativními dotazníkovými daty pocházejícími od studentů posledního ročníku navazujícího magisterského studia oboru logopedie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (n = 20). Výsledky výzkumu přinášejí řadu zjištění, která se týkají vlivů a okolností, jež se podílejí na utváření profesní identity těchto studentů, na jejich vztah k profesi logopeda a na vizi, kterou studenti mají ve směru k jejich profesní budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA profesní identita, student logopedie, utváření identity, vzdělávání, profesní směřování
|
|
| |
|
|
Profesní identita školního psychologa
Bartošová, Markéta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce Profesní identita školního psychologa ukazuje profesi školního psychologa a prostřednictvím nároků na tuto profesi, vztahů, ve kterých psycholog ve škole je a rolí, v nichž vystupuje. Text je rozdělen na část teoretickou, která obsahuje poznatky z literatury k tématu, část metodologickou, která čtenáře uvádí do způsobu získávání výzkumných dat a část praktickou, ve které jsou prezentovány výsledky analýzy rozhovorů se školními psychology. V první části práce se dozvídáme o problematice profesní identity především z pohledu sociální psychologie. Text mapuje teoreticky na základě české i zahraniční literatury profesi školního psychologa od jejího vzniku v zahraničí až po současnou podobu u nás. Teoretická část se zabývá popisem činností, které charakterizují profesi školního psychologa. Na základě prací několika autorů specifikujeme role psychologa ve škole. Z poznatků o profesní identitě školního psychologa následně vycházíme v pojetí praktické části diplomové práce. Vymezení profese školního psychologa v teoretické části tvoří základní porozumění kapitolám z výzkumu. Praktická část vychází z interpretace analyzovaných dat získaných během výzkumu prostřednictvím rozhovorů se školními psychology. Sledovanými oblastmi jsou změny v kariéře psychologa, požadavky na školního psychologa...
|
|
|
Vliv vztahů na pracovišti na profesní identitu školního psychologa
Pechová, Markéta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Rigorózní práce Vliv vztahů na pracovišti na profesní identitu školního psychologa nám přináši obraz profese školního psychologa skrze jeho zásadní vztahy ve škole. Vztahová síť tohoto profesionála je rozsáhlá - vedení školy, učitelé, žáci, jejich rodiče, pedagogicko-psychologická poradna, jiní odborníci, další školní psychologové. Základní faktory, které ovlivňují profesní identitu školního psychologa jsem rozebírali v předcházející diplomové práci. "Vztahy" byly jednou z výzkumných kategorií. Naše rigorózní práce je zaměřená na problematiku vztahů s vedením školy a pedagogickým sborem. Toto téma také úzce souvisí s rolemi, ve kterých školní psycholog na škole vystupuje, v jaké je na škole pozici. Text rigorózní práce je rozdělen na kapitoly vycházející z vybrané dostupné české a zahraniční literatury. Dále přichází část metodologická, která seznamuje čtenáře se způsobem získávání dat. Poslední část práce je věnována výsledkům zanalyzovaných rozhovorů se školními psychology. Naše rigorózní práce vychází z diplomové práce, ve které byly "vztahy" jednou z výzkumných kategorií. Pro utváření profesní identity školního psychologa jsou vztahy zásadním faktorem. Jaký vliv mají ty pracovní se pokusíme na následujících stranách ukázat. Vztahová síť školního psychologa nám dotváří obraz této profese. Vedení...
|
|
|
Profese učitelství v měnících se podmínkách současné školy
Kalousek, Jaroslav ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce Profese učitelství v měnících se podmínkách současné školy chce přispět k lepšímu pochopení procesu profesionalizace učitelství s důrazem na klíčovou roli profesního standardu, který jako přijímaný vzorec formativního a sumativního charakteru ve významné míře definuje zónu nejbližšího vývoje, a to jak profesionálů, tak profese. Na příkladu Velké Británie chce ukázat možná nebezpečí spojená s přijetím standardů profese. Zkoumá vybrané projekty, které mohou významným způsobem ovlivnit nejbližší vývoj učitelské profese v České republice. Poslední část této práce zjišťuje názory učitelů na vybrané části Rámce profesních kvalit učitele.
|
|
|
Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny
Dostálová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku vztahu, respektive symbolických hranic a nerovností mezi vědeckou a alternativní medicínou z konstruktivisticko-interakcionistického pohledu. Zkoumá, jakým způsobem jsou konstruovány hranice reprezentanty vědecké medicíny na jedné straně a reprezentanty alternativní medicíny na straně druhé. Východiskem této práce byl výzkum provedený kvalitativní metodou polostrukturovaného rozhovoru se zástupci obou medicínských systémů. Práce seznamuje čtenáře se situací a postavením, v jakém se alternativní medicína v českém prostředí nachází a na základě tohoto kontextu nahlíží zmíněnou konstrukci hranic. Práce ukazuje, že reprezentanti kategorie vědecké medicíny zakládají své hranice zejména na morálních aspektech, zatímco reprezentanti kategorie alternativní medicíny mají repertoár hranic různorodější a objemnější. Tento fakt je zřejmě dán právě strukturální situací a postavením alternativní medicíny. Zatímco reprezentanti vědecké medicíny usilují o "pouhé" zachování stávající situace, reprezentanti alternativní medicíny se snaží tuto situaci změnit, což vyžaduje větší úsilí.
|
|
|
Sebepojetí profese učitele.
Laporčáková, Nikola ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o vybraných otázkách sebepojetí učitelek prvního stupně základní školy. Teoretická část se zabývá především problematikou pojmů týkajících se sebepojetí a jejich objasněním. Empirická část měla za úkol vysledovat důležité momenty, osoby a fáze vedoucí k formování postojů a představ, jaké kantorky o sobě chovají. Během profesního vývoje byla zásadní konstrukce učitelské identity a sebevědomí. Šetření bylo kvalitativně orientované a realizované prostřednictvím analýzy životní historie učitelek. Otevřeným kódováním byla narace respondentek rozdělena do 5 hlavních kategorií. Výzkum životních příběhů vedl k přepokládaným i překvapivým zjištěním a vyplynul z něj návrh doporučení pro pregraduální přípravu pedagogů. KLÍČOVÁ SLOVA Sebepojetí, učitel, profesní identita, klíčové dovednosti, sebevědomí
|
host ::
RSS.